U kamenného kříže

 


autor: Diplomový projekt Ivo Pavlíka na FUA TUL
lokalita: Dukovany, Česká republika
investor: Obec Dukovany
realizace: 2009-2010

Hlavní myšlenka kompletní diplomové práce je obsažena v pojmu CESTA. Ta začíná u kostela, kdy skrze jednotlivá zastavení křížové cesty dochází ke spojení kostela a hřbitova až po rozlučkovou síň. Z rozlučkové síně vede jen pěšina k bráně - kříži. Ta závisí na lidech - ti jí procházejí a tím i vytvářejí a uchovávají. Nelze s přesností určit, kdo přichází ke kříži, kdo k bráně a kdo na místo se stromem u bývalého křížení cest.

Jedná se o návrat kříže do krajiny, na místo, kde vždy byl. Kříž je součástí brány, která v sobě nese jeho význam a novou symboliku – je totiž pomyslnou hranicí mezi životem a smrtí. Je místem, za kterým je možno být rozptýlen. Drobná stavba je orientována směrem východ – západ. Průchod branou znamená přejít na druhou stranu, kde je možné přemýšlet. Přes bránu není možné přímo vidět díky blízkosti soliterního stromu. Brána navazuje na původní cestu ze hřbitova, která tudy vždy vedla.

Stěny a překlad brány byly vylity z betonu do bednění z balíků slámy, které byly zapáleny. Oheň spálil slámové bednění, zabarvil a odhalil strukturu stěn. Východní strana stěny, která vytváří s překladem kříž, byla vyzlacena, aby kříž i z dálky dobře vynikl. Ze stěny kříže na jeho konci je vyříznuta část, která je za stromem, což umožňuje sezení pod korunou stromu, můžeme k ní položit svíčku, květiny. Pokud k ní chceme projít, musíme obejít strom. Strom zabraňuje pohledu skrze bránu a přímému pohybu. Samotný kříž je čitelný jen z přední strany. Patrný je ale i ze zadní strany, když je druhá stěna v zákrytu stromu. Při sezení pod stromem na lavičce je náš pohled směřován jižním směrem do širé krajiny, anebo severním směrem k obci a cestě, která nás sem zavedla.


FOTOGALERIE