Kopřiva dvoudomá

 


 

 

 

Kopřiv dříve nebývalo tolik jako dnes. Kopřivy se totiž množí na místech, kde je dostatek dusíku. Ten se do půdy dostává z různých lidských činností, např. z hnojení polí a spalováním ropy. Přehnojené louky a pole, rumiště, divoké skládky, to jsou místa, kde se daří kopřivám. Místa, která na nás, lidi, ukazují vztyčeným ukazováčkem.

Rostou na vlhkých místech v lesích, neobhospodařovaných loukách, zahradách, příkopech, na skládkách atd.

Kvetou od června do září.

 

 

 

 

 

druhy

Nejznámější a nejběžnější naší kopřivou je kopřiva dvoudomá.

Řidčeji  se vyskytuje kopřiva žahavka a na jediné lokalitě v ČR také kopřiva lužní.

Kopřiva žahavka se dříve vyskytovala hojně na místech, kde
se pásly  kachny a husy. Oproti kopřivě dvoudomé je drobnější
a o něco více „pálí“.

botanické znaky

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina, takže zimu přečkává pomocí oddenku uloženého v půdě. Z něho na jaře znovu vyhání až přes metr vysoké lodyhy. Čtyřhranné duté lodyhy nesou řapíkaté vstřícné listy. Okraje listů jsou hrubě pilovité.

Lodyha i listy jsou pokryté žahavými chlupy, o něž se
při kontaktu s rostlinou snadno popálíme. Slouží jako obrana
před býložravci. Chlupy jsou velmi drobné a hlavně křehké. Zavadíme-li o ně, ulomí se křehká špička a na pokožku se uvolní žahavá kapalina.

Rostlina je dvoudomá. To znamená, že samčí a samičí květy zpravidla nevyrůstají na jediné rostlině společně. V přírodě
tedy nalezneme rostliny samčí a rostliny samičí.

Květy (květenství) jsou nenápadné, zelené. Vyrůstají v úžlabí listů. Kopřiva kvete od června do září.

Plodem kopřivy je drobná nažka. Ta se však na rostlině vyvíjí poměrně vzácně, protože kopřivy jsou opylovány větrem,
tudíž málokdy dojde k opylení květů. Kopřiva tedy vsadila
na vegetativní rozmnožování pomocí oddenků, které je pro ni velmi výhodné.

prostředí, ekologie, ochrana

Kopřiva dvoudomá patří k našim nejhojnějším rostlinám. Roste na velmi různorodých stanovištích. Vyhýbá se pouze velmi vysokým horám, příliš suchým místům a silně podmáčeným lokalitám. Vyžaduje místa s vysokým obsahem živin v půdě. Najdeme ji skoro na celém světě, kromě tropické Afriky a Jižní Ameriky.

Kopřivy velmi dobře indikují zvýšený obsah dusíku v půdě. Dusík je pro růst rostlin velmi důležitý prvek, ovšem všeho moc škodí. Do ekosystémů se dostává různými cestami z lidské činnosti: hnojení polí, doprava, průmysl, spalování atd. V současné době
je silně zvýšené množství dusíku v krajině velkým ekologickým problémem, protože tento stav z naší přírody naprosto vytlačuje výraznou část našich květin a živočichů. Např. v dobách našich babiček rostly na loukách zcela běžně různé luční orchideje. Zkuste dnes takovou louku najít! A kopřiva bývala kdysi mnohem méně častá než dnes.