Cesty venkova

Kam se starým papírem?

Na starý papír jsou modré kontejnery a modré nádoby. Do nich lze vyhodit noviny, časopisy, knihy, reklamní letáky, sešity a kancelářský papír, ale i karton, různé papírové obaly (např. sáčky), lepenku a krabice. Ty zmáčkněte, ať se nevozí vzduch! Recyklace není zadarmo!

Jak poznáte obaly z papíru? Mají pod recyklačním trojúhelníkem zkratku PAP nebo číslice 20, 21 a 22.

Možná vás překvapí, že z časopisů a dokumentů nemusíme odstraňovat kancelářské svorky. Ty jsou při zpracování odstraněny tzv. rozvlákněním, při kterém se z papíru stane hladká kaše. Kovové části jsou pak ze dna odstraněny pomocí magnetu. Nevadí ani obálky s fóliovým okénkem.

Do nádob na papír NIKDY nevhazujeme papír mastný, znečištěný od barev a lepidel, papír mokrý, voskový nebo uhlový. Dále sem nepatří hygienické potřeby, papírové kapesníky a dětské pleny. 

 
 

Kam s plasty?

Pro plasty jsou žluté kontejnery. Vhazujeme do nich sešlápnuté PET lahve od nápojů, sáčky, fólie, kelímky, obaly z plastu a polystyrenu.

Obaly, které jsou určeny do žlutých nádob, jsou označeny recyklační značkou (recyklačním trojúhelníkem) a v něm číslicemi 1, 2, 4, 5, 6, 7. Číslici 3 má PVC, materiál, který v žádném případě do kontejneru nepatří.

Možná vás překvapí, že z lahví nemusíme strhávat etikety a není potřeba je vymývat, např. kelímky od jogurtu. Tyto zbytky se odstraní při zpracování. To platí i pro obaly od kosmetických výrobků, např. od šamponů a krémů.

Do kontejnerů na plasty NEPATŘÍ výrobky z PVC (např. novodurové trubky, linoleum), které je značeno číslicí 3 v symbolu recyklačního trojúhelníku. Dále nevhazujeme nádoby od různých barev, motorových olejů, chemikálií, za plast se nepovažuje molitan, plexisklo, celofán a  guma.

Pozor!! Plasty by se neměly pálit v kamnech nebo na ohništích. Nedokonalé spalování uvolňuje do ovzduší opravdu nebezpečné jedy (např. dioxiny).

 

Kam se sklem?

Čisté sklo bez kovových a plastových víček patří do bílých a zelených kontejnerů. Lidé si často myslí, že je lepší skleněné nádoby do kontejnerů prudce vhodit. NE!. Lidé na třídičkách pak mají větší práci s jejich dotříděním, pokud je sklo rozbité.

Důležité je třídit barevné a bílé sklo. Příměs bílého skla v barevném nevadí, ale příměs barevného v bílém (čirém) je nežádoucí. 

Sklo je označeno recyklačním trojúhelníkem a číslicemi 70,71 a 72, někdy i zkratkou GL.

Do kontejneru na sklo NEPATŘÍ autoskla, porcelán a keramika, zrcadla a drátěná skla, nádoby od různých chemikálií. Tyto předměty bychom měli odvést do sběrného dvora.

Sklo je zajímavý materiál – kromě jiného proto, že je ho možné recyklovat donekonečna!

 

Kam odkládat velké papíry, plasty a  sklo?

Na to neexistuje jedna odpověď. Každá obec má svůj systém nakládání s odpady. Některé obce umožňují svým občanům odložit tento velký tříděný odpad u kontejnerů nebo na jiném vymezeném místě, některé obce pořádají několikrát ročně svoz velkého odpadu, jiné požadují, aby občané hradili likvidaci tohoto odpadu sami a sváželi ho do nejbližších sběrných dvorů.

Kam s nápojovými kartony?

Mezi nápojové kartony patří obaly od džusů, mléka, rajského protlaku, hotových omáček či vína. Je třeba je vymýt a smáčknout.  Sbírají se bud samostatně do oranžových nádob nebo společně s plasty (pokud to je na žlutých sběrných nádobách vyznačeno). Některé obce na tyto obaly zavedly oranžové pytle. Lidé mají pytle doma a po naplnění kartony je umístí ke kontejnerům na ulicích.

Kam s kovovými odpady?

hliníkové obaly

Je lépe hliníkovým obalům se vyhýbat. Výroba hliníku je velmi náročná na energii a vodu, nebezpečná může být i chemická recyklace hliníku.

Recyklovat hliník umí u nás jen několik málo firem.

Vše co bylo řečeno nasvědčuje tomu, žeje lepší dávat přednost výrobkům v jiných než hliníkových obalech. Pokud už nějaký hliníkový odpad vznikne, je dobré ho recyklovat. Ušetřit se tak může až 95 % energie vložené do výroby hliníku.

Hliník sbírají i některé školy a odvádějí ho do sběrných surovin. Např. v Gymnáziu  Chotěboř, žáci vytřídí každý rok přes 100 kg.

Informace o tom, jak rozeznat hliníkovou fólii od plastu či železa najdete v článku: http://blog.bio.cz/tridte-kov-je-to-lehke-jako-hlinik-a-da-se-tim-vydelat.

ostatní kovový odpad

Ostatní kovy jsou velmi cennou a dobře prodejnou surovinou, o kterou je velký zájem. Železo, barevné kovy a litinu vykupují sběrné suroviny. V menších obcích výkupny nebývají, Různé organizace, především SDH (Sbory dobrovolných hasičů) může uspořádat sběr a přivydělat si na svoji činnost.

 

Kam s bioodpadem – větvemi, listím, trávou, kuchyňským odpadem?

Mezi bioodpad patří jednak rostlinné zbytky jídel z kuchyně – slupky, zbytky zeleniny a ovoce,  kávová sedlina, čajové sáčky, zvadlé květiny, skořápky, zbytky jídel. Dále sem patří odpad ze zahrádek – tráva, seno, sláma, podrcené větve, kůra, piliny, listí a výkaly domácích živočichů.

Existuje několik způsobů jak bioodpad zpracovat a využít.

1. Domácí kompostování Pokud máte vlastní zahrádku, tak nejlepším způsobem je založit si vlastní kompost. Kvalita zeminy, která kompostováním vznikne, je závislá na tom, co do kompostu vkládáte a jakým způsobem se o kompost staráte. Pokud zahrádku nemáte, můžete vyzkoušet vermikompostování – zpracování bioodpadu pomocí žížal. Speciální nádoby mohou být umístěny třeba na balkóně. Ve světě tento způsob kompostování získává stále větší oblibu. Výzkumy zeminy z vermikompostů ukazují, že jeho složení má vysokou kvalitu.
   Do domácích kompostů nedávejte masité a mléčné výrobky a zbytky jídel z těchto výrobků a jen omezeně slupky od tropického ovoce.
   Více na http://www.priateliazeme.sk/spz/publikacie/domace-kompostovanie-brozura

nebo http://www.rodina-finance.cz/zajimavosti.209/vermikomposter.22137.html

2. Obecní kompostování

V současné době existují zhruba tři  možnosti, jak podpořit v obcích zpracování bioodpadů:
a) Iniciovat Komunitní kompostování – rozmístění malých dřevěných nebo uzavřených kompostérů pro jednotlivé rodiny nebo skupiny rodin.
b) Vybudovat Malé (obecní) zařízení na zpracování bioodpadu.
c) Organizovat svážení biodpadu (ze zahrádek) prostřednictvím velkých kontejnerů 1-2x ročně.

Více na http://hnutiduha.cz/uploads/media/jak_nabioodpadmanual_pro_obce.pdf

3. Třídění bioodpadu do hnědých kontejnerů a svoz na další zpracování do velkých kompostáren nebo speciálních bioplynových stanic.

Pro občany, kteří se zajímají o to, jak likvidovat bioodpad, máme jedno doporučení: Zjistěte si, jaký systém likvidace odpadů je zavedený ve vaší obci, jak zní obecní vyhláška. Co pro likvidaci bioodpadu dělá obec, jaká doporučení a informace vám, občanům, dává a jaké povinnosti zůstávají na vás.

 

Kam s nebezpečnými odpady?

Většina nebezpečných odpadů pochází z průmyslové výroby, ale i v domácnostech se najdou odpady, které jsou nebezpečné. Je jich překvapivě mnoho: zbytky barev a ředidel, zbytky hnojiv, repelentů, čisticích prostředků, zdravotnický materiál. Stručně řečeno všechny chemikálie.

Za nebezpečný odpad považujeme i součásti jiných odpadů. Například elektroodpadu. Chladicí média v lednicích, televizní obrazovky.

Nebezpečný odpad se odkládá do sběrných dvorů nebo se v obcích likviduje prostřednictvím mobilního svozu minimálně dvakrát do roka. Obec mají zákonnou povinnost tuto službu lidem poskytnou. Léky lze odevzdat v lékárně..

Hrozba nebezpečných odpadů spočívá především v ohrožení životního prostředí. Tekuté chemikálie mohou prosáknout do země a otrávit vše, co z ní roste a to i v okruhu několika kilometrů. Pokud se i malé množství jedů dostane do vody, dokáže znehodnotit tisíce litrů. Některé nebezpečné látky se mohou uvolňovat do ovzduší a způsobovat různé zdravotní potíže.

Nebezpečné odpady se nerecyklují. Je třeba je likvidovat odborně, což probíhá nejčastěji pálením ve spalovnách za extrémně vysokých teplot.   

 

 

Kam s elektroodpadem?

Elektroodpad je nejrychleji rostoucí součást komunálního odpadu. Je to komplikovaný odpad, neboť se skládá z mnoha materiálů od plastů, přes sklo, gumu až po elektrosoučástky. Ty mohou obsahovat těžké kovy. Recyklace elektroodpadu je náročná, protože je třeba jednotlivé součásti od sebe oddělit  a recyklovat je či likvidovat zvlášť.

Elektrozařízení se dělí (pro účely likvidace) do 10 skupin.

• Do skupiny 1 jsou zařazeny velké domácí spotřebiče: chladničky, mrazničky, sporáky, myčky nádobí, pračky, sušičky, mikrovlnné trouby, velké ventilátory, elektrická topidla apod.
•  Do skupiny 2 patří malé domácí spotřebiče: šicí stroje, žehličky, vysavače, topinkovače, fritovací hrnce, mlýnky, kávovary, holicí strojky spod
• Do skupiny 3 patří komunikační a informační zařízení: počítače, tiskárny, kopírky, faxy, telefony, kalkulačky, mobily apod.
• Do skupiny 4 patří spotřební elektronika:televize, rádia, videokamery, zesilovače apod.
• Do skupiny 5 patří osvětlovací zařízení: svítidla, zářivky, výbojky apod.
• Do skupiny 6 patří elektrické nástroje: vrtačky, pily, sekačky apod
• Do skupiny 7 patří vybavení pro volný čas a hry
• Do skupiny 8 lékařské přístroje
• Do skupiny 9  přístroje pro monitorování a kontrolu (termostaty apod.)
• Do skupiny 10 výdejní automaty. 

Pro elektroodpad platí tzv. povinnost zpětného odběru. Prakticky to znamená, že v ČR existují společnosti, které zákazníkům umožní zbavit se bez placení tohoto odpadu.  Na webu jednotlivých společností najdete seznam odběrných míst, často si tam lze zdarma objednat i odvoz. 

Seznam firem, které zajišťují zpětný odběr elektroodpadu:

ASEKOL – www.asekol.cz(sběrná místa, spolupráce s obcemi, E-box)

Elektrowin –www.elektrowin.cz (sběrná místa, spolupráce s obcemi, projekt „Recyklujte s hasiči“)

REMA - http://www.remasystem.cz (sběrná místa, projekt „Buďte líní“, zajišťuje svoz od občanů)

RETELA - www.retela.cz (sběrná místa včetně seznamu prodejen)

Ekolamp - www.ekolamp.cz (pouze sběr osvětlovacích zařízení – skupina 5)

V současnosti v ČR existuje více než 12 000 sběrných míst, kam mohou lidé  elektroodpad odkládat. Jsou jimi obecní sběrné dvory, mobilní svozy a prodejny elektrospotřebičů.

Elektroodpady se někde sbírají do červených kontejnerů, na úřadech je možno využívat čím dál tím větší množství E-boxů.

Pozor na úsporné žárovky a zářivky. Osahují sice malé, ale přeci jen nějaké množství rtuti. Rtuť je kumulativní jed, který velmi snadno kontaminuje vodu a půdu. Proto je třeba nefunkční úsporné CFL žárovky odevzdávat do sběrných nádob k tomu určených.

Pozor na baterie a akumulátory! Představují rizikový odpad protože obsahují chemikálie, které mohou kontaminovat půdu nebo vodu. Naštěstí již existuje bezpočet sběrných míst, kam je možné použité baterie odevzdat: sběrné dvory, na některých úřadech a školách, sbírají je i jejich prodejci. Doporučujeme pořídit si dobíjecí baterie a akumulátory, vyjde to levněji a je to i příznivější pro životní prostředí. Sběr tohoto odpadu organizuje společnost ECOBAT – www.ecobat.cz.

Kam s objemným odpadem?

Mezi objemné odpady patří vyřazený nábytek, koberce, lina, molitany, plexisklo, celofán, guma, zrcadla, ale také lyže či sáňky. Prostě věci, které se nevejdou do nádoby na směsný odpad a nepatří mezi jiný druh odpadu.

Mnoho obcí vychází lidem vstříc a sváží několikrát ročně objemný odpad pomocí velkých kontejnerů.

Velkoojemný odpad vykupují sběrné dvory.

Objemné odpady se nesmí dávat vedle kontejnerů na ulici. Kdo je takto odloží, vystavuje se možné pokutě.

Někdy je škoda vyhodit věci, které  někdo další může využít. Existuje mnoho dobrých projektů a iniciativ, které podporují využití nepotřebných odložených věcí.

Kam se stavebními odpady - cihlami, střešními taškami, kousky betonu?

Stavební odpady nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Za jejich likvidaci zodpovídá občan sám a sám si likvidaci hradí. Pozor, odpad musí být předán firmě, která má na příjem tohoto odpadu akreditaci!

Občan může požadovat likvidaci stavebního odpadu od firmy, která u něj provádí stavební práce.

Svoz a uložení stavebního odpadu je drahé, pokud chcete ušetřit, roztřiďte ho na jednotlivé druhy.

Obce, které mají sběrný dvůr, často umožňují svým občanů menší množství tohoto odpadu odložit tam.

Kam s minerálními oleji?

Na minerální oleje se vztahuje tzv. povinnost zpětného odběru. V praxi to znamená, že jejich prodejce má povinnost při prodeji výrobků informovat spotřebitele (kupujícího) o způsobu zajištění jeho zpětného odběru. Pokud tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně (prodejně), a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu.

Kam s rostlinnými oleji?

Rostlinné oleje (například z fritování) jsou cennou surovinou, o kterou je v současnosti velký zájem (v souvislosti s povinností přidávat biopaliva do pohonných hmot). V současnosti se realizuje projekt pro školy - http://www.sberoleje.cz/ - kterou organizuje firma Prague Management International, od škol tuto surovinu vykupuje. Jinou možností (při větší produkci) je předat tento materiál odpadové firmě, která se mu věnuje (např. firma Viking Group - http://www.vikinggroup.cz).

Co s autovrakem?

Autovraku se občané mohou zbavit jediným povoleným způsobem – předat ho osobě, která má oprávnění autovraky odstraňovat.

Kam s pneumatikami?

Pneumatiky nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci.

Pokud má obec sběrný dvůr, většinou tam pneumatiky lidé mohou odevzdat, někde bez poplatku, někde za poplatek.

Pneumatiky je možné zdarma vrátit tam, kde je kupující koupil nebo na místo, které prodejce označí jako místo zpětného odběru. Je možné odevzdat je i v autorizovaných servisech.

Pokud najdete pneumatiku odloženou v krajině a chcete dát svůj čas na její likvidaci, pak máte tři možnosti: a) vyhledat prodejce pneumatik, který vám ji odebere, b) požádat obecní úřad, v jehož katastru leží, aby se o její likvidaci postaral buď sám nebo prostřednictvím majitele pozemku, c) odvézt ji na sběrný dvůr a zaplatit za likvidaci.

Víte, že recyklací pneumatik se u nás zabývá už několik firem? Pneumatiky se například drtí a rozdrcená hmota pak používá na povrchy cest.

Pozor! Hlavně nepálit!

AKTUÁLNÍ INFORMACE 2013
Milan Havel, Arnika

Odpady v obcích

Klíčovým hráčem, který rozhoduje o tom, jak obec hospodaří s odpady, je zastupitelstvo. Jako minimum musí zajistit sběr nebezpečných odpadů a určit místa, kam mají občané dávat zbylý odpad. Většina měst a obcí dnes pro své obyvatele zajišťuje mnohem víc.

Vyhláška

Obecní vyhláška o nakládání s odpady v obci je nejdůležitějším dokumentem – jak pro obec, tak pro občany.

Popisuje, jakým způsobem mají lidé odpady shromažďovat, na která místa je odkládat, jak a kde se odpady v obci třídí, sbírají, jakým způsobem se přepravují, odstraňují popř. využívají a  kolik mají lidé v obci za likvidaci zaplatit. Vyhlášku si vytvoří každá obec sama.

Lidé se pak vyhláškou musí řídit,  obec může vymáhat finance při jejím nedodržení.

Každá obec si vytváří vyhlášku vlastní. Jako minimum v ní musí být informace o zajištění nebezpečných odpadů a o způsobu odkládání domovního odpadu.Většina měst a obcí ale dělá pro své občany víc, a tak vyhláška obsahuje i informace o tom, jak a kde mohou občané  třídit papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, bioodpad, jakým způsobem  mají likvidovat objemný odpad (nábytek koberce, matrace…), kde jsou sběrné nádoby na elektrospotřebiče, popř. jak lze využívat obecní kompost.

Občané za likvidaci domovního odpadu platí. Kolik a jakou formou, to záleží na tom, pro jaký způsob se jejich zastupitelé rozhodnou. Praktikují se zpravidla 2dva způsoby. Každý z nich  má své výhody i nevýhody. Je na zastupitelstvu, nebo v lepším případě na občanech (pokud je zastupitelstvo do diskuze o placení příspěvku přizve), jakou formu platby obec zvolí.

1. Místní poplatek za každého občana.

Každý občan obce (i rekreant a živnostník) má  povinnost uhradit ročně stanovenou finanční částku na likvidaci odpadu. Všichni občané platí stejnou sumu bez ohledu na věk a na to, kolik odpadu skutečně vyprodukují.

Na tento způsob výběru peněz doplácejí početné rodiny a lidé, kteří odpad důsledně třídí. Naopak prospívá krajině, lidé nemají důvod zbavovat se domácího odpadu nelegálně.Dobrou osvětou se dá docílit toho, že lidé v obci „táhnou za jeden provaz“, všichni společně se snaží celkové množství netříděného odpadu snížit a tím snížit i výši ročního poplatku.

2. Poplatek za popelnici a frekvenci jejího svozu, tzv. známkový systém.

Za likvidaci odpadů v tomto případě neplatí každý občan, ale každý objekt - rodinný dům. Tento systém o trochu více motivuje lidi k celkovému snižování odpadu.

Doplácí na něj krajina za hranicemi obcí. Někteří občané „šetří kapsu“ a odpadky pak končí v igelitových pytlích v místních koších a kolem cest.

 

Co říkají čísla

V roce 2010 vyprodukoval průměrně jeden občan ČR 317 kg odpadu. Z toho 227kg neroztřídil a toto množství skončilo na skládce, 50kg roztřídil, 34kg byl velkoobjemový odpad (koberce, lina, starý nábytek) a  6kg tvořil zbytek.

Z odpadů, které skončily na skládkách, by se daly zhruba 2/3 vytřídit. Z 227kg by přibližně 200kg mohlo skončit na třídičkách. Hromady skládek směsného odpadu by byly devětkrát  menší.

 

Jak hospodařily obce  s odpady v roce 2010?

Likvidace odpadů za rok 2010 stála průměrně  obec  882Kč na jednoho občana. Část vynaložených financí (625kč) se obcím  vrátila zpět, část peněz na odpady šla z obecního rozpočtu (257Kč).

Co se vrátilo obci zpět?  Přepočteno na jednoho občana průměrně: 460Kč za poplatky od občanů, 30Kč od firem a živnostníků,  27Kč od chatařů, 95 Kč od EKO-KOMu za třídění a 13Kč za vratné suroviny.

 

Jak může získat obec finanční odměnu za třídění odpadu od společnosti EKO-KOM?

EKO-KOM je společnost, která zajišťuje v ČR třídění, recyklaci a využití obalových odpadů. Obce, které třídí odpad, dostávají od EKO-KOMu finanční odměnu. Průměrně na 1 obyvatele ČR v roce 2011 to bylo 95 Kč. Odměna se skládá ze dvou částí: základu a bonusů.

Základ se vypočítá  z množství vytříděného odpadu v obci: papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. Průměrně se pohybuje tato částka kolem 65 Kč na jednoho občana za rok. Vyšší hodnotu základní odměny může obec docílit tím, když:

1. Bude dělat intenzivní dobrou osvětu mezi lidmi na podporu třídění: informovat své občany o šetrném likvidování odpadů, o možnostech a způsobech  likvidování odpadů v obci, o možnosti získat odměnu do obecního rozpočtu za tříděný odpad, seznamovat občany průběžně o tom, jaké  množství vytříděného odpadu  vzhledem k předcházejícímu období se podařilo vytřídit (zlepšení, stagnaci, zhoršení), o použití získané odměny atd.
2. Ve spolupráci se školou zavede efektivní výukový program na podporu třídění mezi školními dětmi a případně následně i v jejich rodinách.
3. Vyjde občanům vstříc v dalších oblastech veřejného života: zajistí čistotu na veřejných místech v obci – zejména kolem kontejnerů, upraví sběrná  místa estetickým odstíněním, umožní občanům zbavovat se velkoobjemového odpadu, likviduje černé skládky, vybuduje obecní kompostárnu. Lidé pak budou ochotni vyjít obci vstříc a pomoct jí k lepším výsledkům tříděného odpadu. 

Bonusy, neboli navýšení základní odměny, obec získá, když splní určité podmínky. Bonusy se rok od roku mění, pro každý rok je stanovuje  společnost EKO-KOM nově.

V roce 2011 se udělovaly bonusy za hustotu sběrné sítě (jedno sběrné místo pro maximálně 160 občanů) a za objem vyvezeného odpadu; za vytřídění 4 druhů odpadů (papír, plasty, sklo, kartony); za třídění odděleného skla (barevné a bílé zvlášť); za akreditaci svozové firmy.

V roce 2012 budou udělovány bonusy za:

1. rozmístění kontejnerů v obci tak, aby k nim neměli lidé daleko,
2. spolupráci s lidmi k docílení toho, aby nádoby byly efektivně naplněny, papír a láhve  sešlápnuté a sklo neroztříštěné,
3. organizování odděleného sběru kovů,
4. zpracování informace o třídění jako hromadný výkaz minimálně dvou obcí.

Pokud budou splněny všechny tyto podmínky, může se základní odměna obci navýšit až o 41%.

Nejlepší obce získávají odměnu EKO-KOMu ve výši 200Kč na jednoho občana.

Mohou ušetřit i občané? Dá se snížit platba za likvidaci domácího odpadu? Jak?

1. Dobrou spoluprací obecního úřadu s občany.
2. Posílením šetrné likvidace ve většině domácností.

Co může udělat každý občan:

• Prevence vzniku odpadů. Nakupovat spotřební zboží uváženě, šetrně, šetřit věci, vystačit s málem. Změnit životní styl. Dát přednost jiným životním hodnotám před konzumním způsobem života.
• Maximálně využít možnosti v obci směřující ke třídění odpadů: kontejnery na tříděný odpad, sběr papíru, kovů, elektrospotřebičů, baterií a akumulátorů, nebezpečného odpadu, kontejnerů na použitý textil, popř. kompostárny.
• Kompostovat bioodpad. Toho je ve směsném odpadu více než  jedna třetina. Založit si na zahrádce malý kompost nebo si k tomu účelu koupit malou kompostárnu.
• Nakupovat „zeleně“, vybírat zboží balené do obalů,  které jsou snadno recyklovatelné, nakupovat do vlastních látkových tašek, papírových pytlíků, upřednostnit potraviny (zeleninu a ovoce) nebalené......

Ekologicky zaměřené domácnosti s umírněnou spotřebou jsou schopné vyprodukovat za 1 rok jen desetinu z celkového průměrného množství odpadu na osobu, to je 32kg odpadu místo 317 kg na osobu.

 

Jak využít v obci pevný materiál ze staveb, aby neskončil na skládkách (kámen, cihly, střešní tašky apod.)?

Zákon obcím umožňuje využít na zpevnění cest zatím pouze kámen. Připravuje se legislativa, která obcím umožní na zpevnění místních cest i jiné materiály. Naprosto nepřípustné je a bude zavážet kamkoliv v obci a mimo ni eternit, asfalt a azbestové výrobky.

 

Malé obecní kompostárny

V současné době existují zhruba tři  možnosti, jak podpořit v obcích zpracování bioodpadů:

a) Iniciovat Komunitní kompostování – rozmístění malých dřevěných nebo uzavřených kompostérů pro jednotlivé rodiny nebo skupiny rodin.

b) Vybudovat Malé (jednoduché) zařízení na zpracování bioodpadu.

c) Organizovat svážení biodpadu (ze zahrádek) prostřednictvím velkých kontejnerů 1-2x ročně.

Více na http://hnutiduha.cz/uploads/media/jak_nabioodpadmanual_pro_obce.pdf

 

Pokuty

Pokutování občanů

Pokud občan nedodržuje pořádek na svém či pronajatém pozemku a narušuje tak ráz obce, může být pokutován až do výše 10.000 Kč.

Pokuta do výše 20.000 Kč je za  nelegální odstavení auta vyřazeného z registru a nelegální vyhození elektrozařízení mimo místa k tomu určená.

Založení černé skládky a nakládání s odpady v rozporu se zákony a obecní vyhláškou lze pokutovat až do výše 50.000,- Kč.

Kdyby občan hromadil odpady na svém pozemku či ho k tomuto účelu pronajal, mohla by mu Česká inspekce životního prostředí udělit pokutu až 1.000.000,- Kč. Totéž platí pro nelegální transport odpadů.

 

Pokutování firem a fyzických osob oprávněných k podnikání

Za zneužívání systému obce (kontejnery na tříděný sběr apod.) může být udělena pokuta až 300.000,- Kč.

Obec může také kontrolovat pořádek a čistotu na pozemku, který tyto osoby užívají. Za porušení je může pokutovat až do výše 100.000,- Kč.

Pokud firma/podnikatelé znečistí veřejné prostranství, ohrozí životní prostředí či odloží odpady mimo vyhrazená místa, hrozí jim pokuta až do výše 200.000,- Kč.

Za hromadění odpadů a nelegální převážení mohou dostat pokutu od České inspekce až do výše 50.000.000,- Kč.

Možnosti zlepšení odpadového hospodářství v obci Nečín

Obsah

1. Základní charakteristika obce

2. Stav nakládání s komunálními odpady v obci

3. Možnosti zlepšení nakládání s komunálními odpady v obci

4. Možnosti prevence vzniku odpadu v obci

5. Závěr

 

1. Základní charakteristika obce

Obec Nečín má přibližně 770 trvale bydlících obyvatel. K obci patří osady Skalice, Žebrák, Lipiny, Jablonce, Bělohrad, Vaječník a Strupina. Nachází se ve Středním Povltaví, 4 km od řeky Vltavy uprostřed okresu Příbram. Průměrná nadmořská výška je asi 440 m.

2. Stav nakládání s komunálními odpady v obci

2.1 Systém nakládání s komunálními odpady v obci

Obec má platnou obecně závaznou vyhlášku č. 3/2003 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Vyhláška nabyla účinnosti 1. 1. 2004.

Svoz směsného komunálního odpadu zajišťuje firma DOKAS Dobříš. Obyvatelé obce si mohou v závislosti na své produkci vybrat svoz v intervalech 1x týdně, 1x za 14 dní a nebo 1x za měsíc. Rekreanti si mohou koupit od firmy jednorázové 70 litrové pytle. Vyhláška stanovuje minimální zakoupený objem nádob (pytlů).

Tříděný sběr papíru, plastů, bílého a barevného skla a nápojových kartonů je zabezpečen pomocí kontejnerů. Celkem jsou v obci Nečín a osadách, které k obci náleží, čtyři kontejnerová stání. Svoz nebezpečných odpadů se provádí mobilním způsobem.  Pro vybrané odpady mohou občané využívat sběrný dvůr v Dobříši (viz vyhláška).

Kromě výše uvedených způsobů je v obci organizován sběr papíru na škole (1x až 2x ročně), sběr železa hasiči. Místní škola je také zapojena do projektu REMA systému „Zelená škola“ a je zde možno odkládat některé druhy elektroodpadu. 

Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálními odpady bude nutné aktualizovat a to proto, aby obec mohla vykazovat sběr papíru na školách a sběr železného šrotu do výkazu společnosti EKOKOM.

Mezi nedostatky stávajícího systému, které budou podrobněji komentovány v kapitole 3, patří řešení otázky kolem neplatičů za směsný komunální odpad a efektivita tříděného sběru v obci.

Dle platné vyhlášky občan s trvalým pobytem v obci Nečín či vlastník stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci musí mít zajištěn, tzn. uzavřen smluvní vztah s obcí včetně zaplacení úhrady, přiměřený objem nádoby pro shromažďování zbytkového komunálního odpadu.

Pro účely této vyhlášky je považován za přiměřený objem nádoby pro jednu osobu/domácnost s trvalým pobytem v obci Nečín 1320 litrů za rok. Tento objem představuje například 12 odvozů 110 litrové nádoby za rok. Pro vlastníka stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci je považován za dostatečný objem 660 litrů za rok. Tento objem představuje například 6 odvozů 110 l nádoby nebo 10 odvozů 66 l sběrných pytlů za rok.

Bohužel skutečnost roku 2013 neodpovídá vyhlášce a toto ustanovení není ani obcí vymáháno.  Díky nefunkčnosti vyhlášky musí obec vynakládat poměrně vysoké částky na odpadové hospodářství ze svého rozpočtu. Nejvýznamnějším částkou, kterou musí obec vynakládat, je položka za likvidaci směsného komunálního odpadu, protože část obyvatel obce prostě za odpady neplatí. Finanční motivace je přitom jedním z nejúčinnějších opatření, vedoucí ke snižování produkce odpadů. Samozřejmě za podmínky, že občané mají možnost množství odpadů snižovat.

Obec má také poměrně nízký příjem na jednoho obyvatele (kolem 60 Kč) od společnosti EKOKOM. Průměr v ČR dosahuje částky přes 90 Kč a nejlepší obce získají od EKOKOMu příspěvek přes 200 Kč na obyvatele.

2.2 Produkce komunálních odpadů v obci

V následujících tabulkách č. 1 a č. 2 je uvedena produkce komunálních a nebezpečných odpadů v letech 2011 a 2012. V první tabulce je uvedena celková produkce, v druhé tabulce produkce na 1 obyvatele. Počet obyvatel je dán údajem Českého statistického úřadu vždy 1. lednu daného roku (742 v roce 2011, 752 v roce 2012).

Tabulka č. 1: Produkce komunálních odpadů v obci Nečín

Druh odpadu	Produkce v roce 2011 v tunách	Produkce v roce 2012 v tunách
Směsný komunální odpad	179,555	202,9800
Objemný odpad	-	5,4000
Papír	6,3291	6,2179
Plasty	6,7014	6,7333
Sklo barevné	6,2386	4,8297
Sklo bílé	4,1465	3,4386
Nápojové kartony	0,4927	0,4325
Nebezpečné odpady	0,4015	nezjištěno
Ostatní	0,1200	nezjištěno

 

Tabulka č. 2: Produkce komunálních odpadů v obci Nečín v přepočtu na 1 obyvatele

Druh odpadu	Produkce v roce 2011 v kg/obyv.	Produkce v roce 2012 v kg/obyv.
Směsný komunální odpad	241,99	269,92
Objemný odpad		7,18
Papír	8,53	8,27
Plasty	9,03	8,95
Sklo barevné	8,41	6,42
Sklo bílé	5,59	4,57
Nápojové kartony	0,66	0,58
Nebezpečné odpady	0,54	nezjištěno
Ostatní	0,16	nezjištěno

 

Podle studie Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů se průměrná roční produkce komunálních odpadů z obcí a měst pohybuje kolem 300 kg na 1 obyvatele (viz tabulka č. 3). Z tohoto pohledu se produkce odpadů v obci nezdá vysoká. Pravda je ovšem taková, že produkce v menších obcích je často i výrazně nižší. Řada obcí i měst v ČR dosahují produkce směsných komunálních odpadů na jednoho obyvatele a rok úrovně do 150 kg i méně.

Tabulka č. 3: Průměrná produkce odpadů z měst a obcí v ČR

	2005	2006	2007	2008	2009
Celkem komunální odpad z obcí	284	291	296	303	316
Využitelný odpad (Pa, Pl, Sk, Kov, NK)	34	31	36	39	38
Směsný komunální odpad	209	217	214	213	222
Objemný odpad	23	24	28	31	34
Bioodpad ze zahrad a parků	7	7	8	10	11

Zdroj: SMOČR

Průměrná výtěžnost papíru, plastů, skla a nápojových kartonů v ČR v roce 2011 byla 38,9 kg na 1 obyvatele, v roce 2012 to bylo 39,1 kg na 1 obyvatele.  V obci Nečín se na 1 obyvatele vytřídilo těchto surovin přibližně o 10 kg méně. Je to způsobeno především tím, že obec nezahrnula do svých výkazů množství vytříděného papíru na škole. Kdyby tak učinila, rozdíl by byl podstatně menší, protože na škole se papíru ročně vytřídí kolem 5 tun této suroviny. Obec si tím i krátí příjem od společnosti EKOKOM, která financuje tříděný sběr obalů z měst a obcí. Situaci bude možné napravit patrně až v roce 2014 po změně vyhlášky -viz kapitola 2.1. V evidenci také chybí množství vytříděného elektroodpadu, případně bioodpadů, pokud nakládání s nimi někdo eviduje.

3. Možnosti zlepšení nakládání s komunálními odpady v obci

3.1 Směsný komunální odpad

Roční náklady obce na odpady v roce 2012 činily dle ročního výkazu pro společnost EKOKOM 302983 Kč.  Částku nelze prověřit, protože ve výkazu nejsou podrobně rozklíčovány náklady na tento druh odpadu. Ani obec nemá o těchto nákladech plný přehled, protože obyvatelé si nakupují známky na popelnice přímo od svozové firmy. Pro náklady na odvoz a uložení na skládce 1 tuny směsného odpadu je ve výkazu uvedena částka 2387,5 Kč. Pokud by to byla pravda, potom do nákladů obce nejsou započteny náklady na nákup známek na popelnice u firmy DOKAS.

Ve výkazu pro společnost EKOKOM byla pro rok 2012 uvedena částka 85190 Kč na svoz pytlů na směsný odpad. Při jednotkové ceně za 1 tunu směsného odpadu 2387,5 Kč by to znamenalo, že takto bylo nakládáno s přibližně 36 tunami tohoto odpadu. Za známky za 165 popelnic občané firmě DOKAS zaplatili mezi 186450 Kč a 369600 Kč. Celkové náklady obce na odpadové hospodářství v roce 2012 se tedy pohybovaly mezi 490 a 672 tisíci Kč.

Dle údajů společnosti EKOKOM činily v roce 2012 průměrné náklady na odpadové hospodářství obcí o velikosti od 501 do 1000 obyvatel 870,70 Kč. Obec Nečín, po dopočtu nákladů od firmy DOKAS, má náklady na 1 obyvatele mezi 650 až 894 Kč. Rozhodující jsou náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem, které v roce 2012 činily v ČR na 1 obyvatele obce dané velikosti 534 Kč.  V obci se tyto náklady pohybují mezi 362 až 605 Kč podle typu prodaných známek na popelnice.

Z pohledu nákladů obce je důležité vyřešit otázku neplatičů za směsný komunální odpad. Řešením je vymáhat plnění vyhlášky o nakládání s odpady a lepší komunikaci odpady. Pokud obec chce za některé občany sběr hradit či mu přispívat může, měla by to však dělat metodicky a nediskriminačně, to znamená podle předem stanovených pravidel.

Z pohledu občanů, lze náklady na směsné odpady snižovat zvýšením množství vytříděných surovin a lepším nakládáním s vybranými odpadovými toky (viz kapitola 4). Důležité je i tuto věc s obyvateli obce dobře komunikovat, informovat je o nakládání s odpady v obci a vysvětlit jim pravdivě situaci.

Doporučuji také náklady na odpadové hospodářství lépe specifikovat v rozpočtu obce. Výkaz FIN 2-12 M „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtů územně samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí“ specifikuje v §3721 náklady na sběr a svoz nebezpečných odpadů, §3722 náklady na svoz (směsných) komunálních odpadů a v §3723 náklady na sběr a svoz ostatních odpadů (na tříděný sběr). Jinak budou náklady uvedeny pod §5169 nákup ostatních služeb, který se ale netýká jen odpadů. Mnoho obcí to takto srozumitelně řadí.

3.2 Tříděný sběr papíru, plastů, skla, nápojových kartonů

Roční náklady na tříděný sběr v roce 2012 byly v obci 90133 Kč, tedy 120 Kč na 1 obyvatele, což je méně než republikový průměr (144,40 Kč). Obec má ale také menší příjem od společnosti EKOKOM, která hradí sběr obalů. Připočteme-li k tomu, že v obci se vytřídí i přibližně o 10 kg méně surovin na 1 obyvatele (kapitola 2.2), můžeme konstatovat, že je co zlepšovat.

První krok ke zvýšení příjmů od společnosti EKOKOM byl již navržen. Jedná se o změnu vyhlášky o nakládání s odpady, což umožní zahrnout do evidence obce i sběr papíru na školách a svoz železa hasiči.

Druhým možným krokem je optimalizovat počet sběrných míst v obci a počet nádob na tříděný sběr podle jednotlivých komodit. Podle doporučení Ekokomu by jedno sběrné místo mělo připadat na max. 160 obyvatel. V obci je to možné, kontejnery obec má. Obec získá i bonus K1 od EKOKOMu.

Třetím krokem bude oslovit společnost EKOKOM a vyjasnit si s ní vyplacení bonusových položek za optimální provoz sběrné sítě. Tyto položky mohou znamenat až 49 % navýšení základní odměny (dle podmínek platných v roce 2013). Bonus K1 je dostatečnou hustotu sběrné sítě (včetně objemu nádob). Bonus K2 je za přiměřené vytěžování nádob. To je v obci zajišťováno tím, že se odváží pouze plné kontejnery (obec tím současně šetří náklady na svoz tříděného sběru). Bonus K3 bude možné získat po novelizaci vyhlášky, tím že se do ní zahrne sběr kovů hasiči. Bonus K4 získává obec při hromadném podávání čtvrtletních výkazů (plní). Nárok na přidělení bonusů je možné konsultovat s regionálním manažerem EKOKOMu, kterým je pro Středočeský kraj Ing. Kateřina Půlpánová, tel.: 602581436, e-mail: pulpanova@ekokom.cz.

Čtvrtým krokem je práce na zvyšování výtěžnosti tříděného sběru. V průměru domovní odpad ve vesnické zástavbě obsahuje na jednoho obyvatele a rok 15 kg papíru, 18 kg plastů, 18 kg skla, 9 kg kovů (Zdroj: VaV/720/2/00 – Ukazatele skladby domovního odpadu). Celkové potenciál pro separaci surovin, které se vyskytují v komunálním odpadu, ukazuje tabulka č. 4.

Tabulka č. 4: Výskyt papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů v komunálním odpadu celkem v kg/obyvatel/rok

	Rok (kg/obyv./rok)
Komodita	2005	2006	2007	2008	2009
Papír/lepenka	40,8	35,5	39,9	39,7	41,9
Plasty	28,8	30,9	30,9	31,6	32,1
Sklo	15,0	16,8	17,0	17,1	17,6
Nápojový karton	2,6	2,8	2,9	1,9	3,0
Kovy	12,2	11,2	11,3	12,0	9,2

Zdroj:  SMOČR

 

Nejvyšší náklady má obec na tříděný sběr plastů a nápojových kartonů. Náklady na tříděný sběr plastů byly v roce 2012 asi o 1600 Kč na 1 tunu vyšší, než je průměr obcí podobné velikosti. Nejvyšší náklady má obec na sběr nápojových kartonů cca. 9900 Kč na 1 tunu. Byly by to proto vhodné hledat možnosti snížení nákladů na tuto komoditu. K tomu je ovšem třeba znát další podmínky v regionu, proto to nelze řešit v rámci této studie. Optimalizace závisí na fungování dalších technologických zařízení. Kromě sběru do nádob je možný pytlový sběr či sběr společně s další komoditou (papír, plasty – dle odbytu). Pomůže samozřejmě stlačování PET lahví i nápojových kartonů od mléka apod.

Po získání podkladů bude pro obec vytvořena kalkulačka nákladů, která obci dovolí lépe řídit náklady na odpadové hospodářství a tím lépe plánovat činnost v této oblasti.
 

4. Možnosti předcházení vzniku odpadu v obci

4.1 Co vše patří do kategorie předcházení vzniku odpadu

Předcházení vzniku odpadu je v hierarchii nakládání s odpady na prvním místě.  Předcházet vzniku odpadů znamená, že odpad nevzniká (že ho vzniká méně), případně že je méně nebezpečný či má menší dopad na životní prostředí a lidské zdraví. 

Je několik cest, jak produkovat odpadu méně. Zaprvé je to redukce odpadu (např. nákup nebaleného zboží), zadruhé je to opětovné užití (opakovaně můžeme používat látkovou tašku, pytlíky, dobíjecí baterie apod.). K předcházení vzniku odpadu řadíme i domácí a komunitní kompostování, protože v tomto případě se ničeho nezbavujeme (neboli odpad nevzniká).

Menší dopad na životní prostředí a zdraví mají výrobky z přírodních materiálů, výrobky s ekoznačkou (ekologicky šetrný výrobek), výrobky bez obsahu nebezpečných látek (těžkých kovů, rozpouštědel apod.). Menší dopad na životní prostředí mají obecně výrobky z recyklovaných materiálů.

V roce 2013 bude schválen „Program předcházení vzniku odpadů“. Jeho závazná část se stane součástí „Plánu odpadového hospodářství ČR“ a také součástí plánů odpadového hospodářství jednotlivých krajů. V následujících letech lze očekávat, že bude vypracována řada metodických materiálů pro tuto oblast. Vzniknout by například měl i informační portál a metodické materiály pro školy. Požadavky na předcházení vzniku odpadů by se měly také objevit v metodikách na veřejné zakázky.

4.2 Předcházení vzniku odpadu v obci

Nejúčinnějším nástrojem při snižování produkce odpadů je osvěta. Trvale zapojovat obyvatele do problému pokud možno při všem dění, které v obci probíhá. Může se jednat o organizování jarního úklidu, různých společenských akcí, prevence lze uplatnit při provozu úřady i školy a samozřejmě je nutné na toto téma psát. Lidé, kteří mají dobrý vztah k obci, produkují i méně odpadů a starají se o ni.

Kromě té nezbytné vzdělávací složky lze uplatnit řadu opatření, které lidi motivuje k nižší produkci odpadů. Vyjmenovat zde můžeme příklady, které fungují v jiných obcích. Tím však vůbec nejsou vyčerpány všechny možnosti. Odpady tvoříme každý den, každý den jich můžeme vytvořit méně.  Je dobré vytipovat možnosti a udělat mezi lidmi průzkum, o co by měli největší zájem.

4.2.1 Platba za odpady podle jejich množství  

Toto je jeden z nejúčinnějších nástrojů na snižování produkce odpadů. Uplatňován je v řadě zemí. Nejlepší regiony dosahují produkce směsných komunálních odpadů na úrovni 60-70 kg na 1 obyvatele za rok. Zavádět platby podle množství vyprodukovaného odpadu je ideální v době, kdy je v obci vybudována infrastruktura pro odkládání jednotlivých druhů odpadů a lidé jsou motivování k jejich snižování.

V obci je motivační systém částečně realizován, tím že si obyvatelé mohou zvolit frekvenci svozu své popelnice. Tím, že není uplatňován důsledně, však není zcela funkční. Motivace také není dostatečná. Existují například i pozitivní možnosti motivace. Příkladem může být podpora domácího kompostování. Buď finanční příspěvek na nákup kompostéru, nebo přidělení kompostéru, které nakoupí obec či ho získá od kraje (například Liberecký kraj takto distribuuje kompostéry mezi města a obce). Jiné obce zkouší lidi motivovat k vyššímu množství vytříděného odpadu různými bonusy či odměnou.

4.2.2 Podpora domácího a komunitního kompostování

Bioodpady tvoří významnou část domovního odpadu. Mezi bioodpad patří jednak rostlinné zbytky jídel z kuchyně - slupky, zbytky zeleniny a ovoce (se šlupkami od tropického ovoce opatrně, mohou obsahovat zbytky chemikálií), kávová sedlina, čajové sáčky, zvadlé květiny, skořápky, zbytky jídel (s tím opatrně, mohou lákat hlodavce a být zdrojem zápachu). Mezi bioodpad patří odpad ze zahrad a parků – tráva, seno, sláma, podrcené větve, kůra, piliny, listí, hnůj.

Kompostování

Bioodpady lze kompostovat doma na zahradě. Pokud nemáte svůj pozemek, můžete založit s podobně smýšlejícími lidmi komunitní kompostárnu. Tu může zřídit i obec. A pokud vzniklý kompost použije na údržbu zeleně v obci, nebude k tomu potřebovat ani žádné povolení, ani kontrolu jakosti kompostu. Další možností obce je vybudovat tzv. malé zařízení na zpracování bioodpadu podle vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. V takovémto zařízení je možné za rok zpracovat až 150 tun bioodpadů. Jako výhodná se jeví možnost, že toto zařízení pro obec spravuje místní zemědělec. Speciální způsob zpracování bioodpadu je vermikompostování, což je zpracování bioodpadu pomocí většího množství žížal. Vermikompostér můžete mít i na balkóně.

Mulčování

Mulčování, to je využití posekané trávy a nadrcených větví a kůry k zakrytí půdy. Mulčování chrání půdu před vnějšími vlivy (např. se sníží odpařování vody z půdy) a současně se vrací do půdy živiny, tak jak se postupně materiál rozkládá. Dnes si můžete koupit mulčovací sekačku. Trávníků to jenom prospěje a vy ušetříte za hnojení trávníku. Já sám používám sekačkou posekanou trávu k mulčování květinových záhonů. Je to skvělý materiál a dobře se s ním pracuje.

Management zelených ploch

Častější sečení trávníků znamená, že musíte zpracovat více zelené hmoty. Proto i zde je vhodná přiměřenost. V některých městech byly zelené plochy udržovány každých 14 dní, nyní tak činí 2-3x za rok. Časté sečení neprospívá biodiverzitě. Chcete se ke své zahradě chovat šetrněji, doporučujeme seznámit se s projektem „Přírodní zahrady“. Informace o nich jsou například na webu Ekologického institutu Veronica.

Sběrné místo pro dřevo, větve

Obec může zřídit místo, kam lidé mohou odkládat větve z prořezávky stromů a dále zajistit odbyt tohoto materiálu. Město Nymburk například umožňuje shromažďování tohoto materiálu na sběrném dvoře, odkud si ho pak dohodnutá firma zdarma odveze. Variantou může být zakoupení drtičky větví, která se zapůjčuje občanům.

Hospodárnější nakládání s potravinami

Ve směsném odpadu mohou končit zbytky potravin, které lze dále využít. Například suché pečivo můžeme nosit zvěři do lesa (v Praze běží občas sběr suchého pečiva na školách). Obdobně můžete zvířatům odnést ovoce z vlastní zahrady, pokud víte, že ho sami nespotřebujete. Chemicky neošetřenou zeleninu a ovoce není třeba loupat. Připravili byste se tím o řadu cenných látek. A samozřejmě kupujeme potravin jen tolik, kolik spotřebujeme.

Využití bioodpadu a jeho přínos pro životní prostředí i naši kapsu

1) Návrat organické hmoty (humusu) a živin do půdy. Půda je neobnovitelný zdroj. Jeden centimetr ornice vznikne za 100 až 200 let. Přitom 50 % půdy v ČR je ohroženo vodní a větrnou erozí.

2) Náhrada rašeliny jako neobnovitelného zdroj. Těžba rašeliny ničí velmi cenné lokality.

3) Zadržení uhlíku v půdě. Během procesu kompostování se 35-50 % uhlíku váže na humus.

4) Snížení množství odpadů, s kterými je nutno nakládat (ve Velké Británie se počítá, že jeden kompostér v domácnosti odkloní 150 kg bioodpadů). S tím je spojené snížení emisí z přepravy a snížení nákladů na zpracování bioodpadů (náklady na svoz bioodpadů odpovídají nákladům na svoz směsného zbytkového odpadu).

Nedoporučujeme

Nedoporučujeme zavádět v obci Nečín svoz bioodpadu pomocí nádob na bioodpady. Je to nejdražší způsob nakládání s tímto odpadem. Výjimku může tvořit sezónní svoz (na jaře a na podzim) bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů, pokud to bude provedeno za rozumnou cenu a bude zajištěn odbyt tohoto materiálu.

4.2.3 Sběr textilu, hraček a dalších věcí pro charitativní účely

Kromě papíru, plastu, skla a nápojových kartonů se v řadě měst začaly sbírat i další materiály. Jedná se většinou o charitativní projekty, díky kterým můžete do speciálních kontejnerů dávat starší oblečení, domácí textil, boty či hračky. Sběr pro charitativní účely organizují i církve a další organizace. Jinou možností je v obci zřídit místo, kde by lidé formou jednoduché reklamy mohli nabízet své přebytky. Na úrovni ČR existují i výměnné weby jako např.: http://www.nevyhazujto.cz apod. Burzu věcí na výměnu mohou organizovat také školy či mateřská centra. Známé jsou jarní a podzimní burzy dětského oblečení, které probíhají na mnoha místech. Knihy a časopisy můžete věnovat své obecní knihovně či sousedovi. Možností je mnoho, základní zásada je nevyhazovat dobré věci, propagovat opravny a půjčovny věcí, které používáme jen krátkodobě.

4.2.4 Podpora pití vody z vodovodu, pramenů a studánek

PET láhve svým objemem zabírají významnou část prostoru v kontejnerech na tříděný sběr plastů. Důsledným zmáčknutím PET láhve lze snížit její objem a tedy i náklady na její sběr třikrát. Alternativou je pití vody z vodovodu, pramenů a studánek. To lze podpořit osvětou v této oblasti a zveřejňováním údajů o kvalitě vody v místním vodovodu. Další možností, kterou v posledních letech využily školy, byla instalace pítek pro děti. Na jejich instalaci v některých regionech přispěla i místní vodárenská společnost.

4.2.5 Reklama ve schránkách

V poštovních schránkách v ČR ročně končí 15 až 20 kg reklamních materiálů. Nápis na schránce „Nevhazujte reklamní materiály, prosím“ je účinným nástrojem jak se reklamním letákům vyhnout. Pokud by to distributor reklamy porušil a vy si stěžovali, hrozila by mu až třísettisícová pokuta. Pokud reklamu využíváte, naleznete aktuální leták v každé prodejně a jsou zveřejněny i na internetu. Podrobnější informace k problému reklamy naleznete na webu http://arnika.org/papir.

4.2.6 Jiné možnosti

Existují i další možnosti předcházení vzniku odpadu. Například jsou obce a města, která podporují užívání látkových plen tím, že maminka při narození dítěte dostane startovní balíček, aby si ho vyzkoušela.

5. Závěr

Zlepšovat odpadové hospodářství obce, znamená dlouhodobý proces. Jednotlivá opatření lze realizovat postupně. Obec se této problematice musí věnovat trvale. Problém nebude vyřešen, pokud se do problému nezapojí veřejnost. Každá aktivita má tedy smysl. Namátkový průzkum Arniky zjistil, že málo odpadů produkují obce, kde se lidé cítí její součástí, kde probíhá rušný aktivní život a kde jsou lidé do tohoto problému přímo zataženi. Ideální možností je jarní úklid obce, pořádání bazarů a kde při každé akci je zdůrazněna nutnost citlivě nakládat s odpady. Každý se může starat o kousek území, mnoho malých činů znamená velkou změnu v kvalitě našeho okolí. Naše krásná země si to zaslouží.