Aktuální informace

 

Integrované systémy nakládání s odpady

Začátkem letošního roku připravil Středočeský kraj pro obce řadu seminářů s tématikou budoucího vývoje nakládání s odpady v kraji. Cílem semináře je seznámit zástupce obcí s návrhem konkrétního řešení pro dlouhodobě udržitelný způsob nakládání s komunálními odpady, který by měl být zároveň ekonomicky a sociálně únosný pro obce a jejich občany. Návrh integrovaného systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji byl v hlavních principech schválen Řídícím výborem, který je tvořen zástupci Kraje a 25 měst (ORP), kteří podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci při zpracování návrhu budoucího hospodaření s odpady v obcích a městech v kraji.

Cílem integrovaných systémů nakládání s odpady je podívat se na problematiku odpadů z hlediska potřeby větších regionů. Je totiž jasné, že některá zařízení mají pouze lokální význam, jiná však ovlivní nakládání s odpady ve velkém regionu. Typickým příkladem takového zařízení jsou spalovny komunálních odpadů, protože aby jejich provoz byl ekonomicky únosný, musí být jejich kapacita poměrně vysoká. Pro ČR se udává minimální kapacita spaloven 100 tisíc tun spalovaného odpadu za rok. Objevují se i projekty s kapacitou nižší, je však velkou otázkou, jak jsou reálné.

Hlavním motorem současných změn v odpadovém hospodářství (na úrovni státu a krajů) je plnění skládkové směrnice EU z roku 1999. Podle této směrnice můžeme skládkovat v roce 2013 pouze 50 % a v roce 2020 pouze 35 % z celkové evidované produkce biologicky rozložitelných odpadů v roce 1995. Problém spočívá v tom, že na rozdíl od mnoha zemí EU15, jsme v ČR neevidovali odpad ze zahrad a z údržby zeleně a tak ho v bilanci roku 1995 nemáme započten. Podle studií, které jsou k dispozici, se může jednat asi o 120 kg bioodpadu na 1 osobu a rok. To je veliký rozdíl, když zvážíme, že v bilanci pro rok 1995 jsme uvedli množství 148 kg/os.  Díky tomu, že to tak není, nemůžeme zajistit plnění směrnice pouze kompostováním a recyklací a chybí nám i čas na podporu těchto aktivit. To je totiž druhý vážný nedostatek, který integrované systémy nakládání s odpady neřeší. A to jsou možnosti prevence, výrazného nárůstu recyklace a kompostování.  Například v Rakousku či Německu produkují domácnosti v průměru o jednu třetinu méně směsného odpadu než u nás. Nejlepší regiony v Evropě produkují již jen kolem 70 kg směsného odpadu na osobu a rok (viz graf). Tyto varianty jsou obecně pro obce i lidi výhodnější a stojí i na vyšším stupni v hierarchii nakládání s odpady než pouhé jeho energetické využití.

 

To je jen pár důvodů, proč Arnika podporuje prevenci a recyklaci a nikoliv spalování. Dalším vážným důvodem je finanční náročnost spalování. Nikdo totiž zatím neuvedl, kolik bude spalování odpadu stát. Ceny mohou být podstatně vyšší než u stávajících provozů, protože u žádné z nich se do ceny nepromítly všechny investiční náklady. Proto je na místě opatrnost, dávat záruku za jejich výstavbu. Znamenalo by to zadlužení na dlouhou dobu (viz příspěvek v Jihlavských listech). Je samozřejmě dobře, že stát uvažuje o zdanění skládek, protože to není také dobré řešení pro odpady, současně bychom ale měli dále kultivovat prostředí státu a podporovat prevenci a recyklaci.  

Milan Havel, Arnika – program Toxické látky a odpady

Odkazy:

http://www.stredoceska-kampan.cz/odborne-seminare-2012/index.php

http://arnika.org/v-rade-evropskych-zemi-konci-v-popelnicich-mnohem-mene-odpadu-nez-v-cesku

http://www.jihlavske-listy.cz/pdf/08032013.pdf